Otakar Lucak
Proč
Mám pocit, že papírovým vizitkám dochází dech. A to překvapivě rychle.
Svět kolem nás navyšuje rychlost v závislosti na narůstajícím množství snadno dostupných dat. Sociální sítě se prodraly mezi hlavní komunikační pilíře rychlostí blesku a bez jakýchkoliv výčitek začaly ohrožovat samotnou existenci SM-esek, bez kterých se zdál svět téměř nemyslitelný.
Před nedávným časem, bez většího zájmu veřejnosti, ukončil svou éru slavný telegraf, který byl po uplynulých dvě stě let nositelem pokroku a rychlých informací. Přes jeho nesporný historický význam, zapadla tato informace do zapomnění až příliš rychle. Telegraf by si za své zásluhy zasloužil slavnější pohřební pocty.
V bublajícím digitálním světě je to tedy jen otázka krátkého času, kdy budeme svá data předávat třeba jen podáním ruky.
Při oficiálním styku ještě občas nabízíme k výměně vizitky, ale už daleko častěji píšeme kontakty přímo do mobilů. Nastoupilo nekompromisní pravidlo: „Kdo není v mobilu, jako by nebyl“.
A ruku na srdce. Kdo z Vás si nějakou vizitku v poslední době založil? Myslím, že sázkové kanceláře by klidně mohly začít vypisovat sázky, k jakému datu budou klasické vizitky následovat smutný osud telegrafu.
Tato prezentace je tedy mou novou, moderní vizitkou.
